Archeologický výzkum Masarykova náměstí v Uničově na Olomoucku odhalil, že na tomto místě žili obyvatelé až po založení středověkého města. Předlokační osídlení bylo na jiném místě.

Archeologové začali zkoumat vykopávky v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí uničovského náměstí v dubnu. Hlavní etapa, při níž archeologové prozkoumali zhruba 465 kubíků v 31 sondách, již skončila. Zbývá dokončit pouze menší práce na jižní straně náměstí.

Při průzkumu památkáři zjistili, že zde obyvatelé žili zřejmě až po založení středověkého města v roce 1213 a takzvané předlokační osídlení tedy bylo na jiném dosud neznámém místě.

Nálezy pocházející ze středověku jsou podle slov Pavla Šlézara bohaté a cenné. Patří k nim základy pranýře ze 14. až 15. století, zbytky vyhořelých stánků trhovců, mince, klíče, nože, úlomky keramiky, dřevených misek a zvířecích kostí nebo zbytky kožených bot. Archeologové našli také několik úrovní primitivního zpevnění oblými kameny, tedy raně středověké městské dlažby. „Pod zpevněnými vrstvami ze 13. a 14. století se dobře zakonzervovaly například zbytky kůží nebo dřeva,“ doplnil Pavel Šlézar z Národního památkového ústavu.

Další poznatky očekávají památkáři od zkoumání těchto nálezů, ale také od archeobotanických rozborů semen, zbytků rostlin a pylů. To všechno pomůže archeologům získat co nejúplnější obraz života ve středověkém Uničově, který byl současně s Bruntálem prvním institucionálním městem, čili městem moderního typu na území dnešní České republiky.

Pavel Šlézar ocenil, že díky dohodě zástupců města, dodavatele stavby a archeologů se podařilo omezit původně projektované zásahy stavby do historického podloží a vykopávky tak nakonec stavbu, financovanou z prostředků EU, a tedy přísně termínově vázanou, nijak nezdržely. „Lidé mají zkreslenou představu, že archeologové chtějí co nejvíc vykopat a prozkoumat. Naší prioritou však je zanechat co nejvíc památek, i těch pod zemí, příštím generacím. A to se v Uničově podařilo,“ dodal památkář.