Zámek Konice vznikl přestavbou starší tvrze ze 14. století. Do konce 17. století byl často přestavován v gotickém, renesančním a poté barokním slohu. Dnes slouží jako umělecká škola či koncertní a obřadní síň. V přízemí najdete ojedinělou expozici zvyků a řemesel s ukázkami vzácných exponátů. Za nejvzácnější je považován nejstarší věžní hodinový stroj na Konicku. Zámek ukrývá také největší českou sbírku seker.

Z historie zámku
V první polovině 14. století založil Adam z Konice nebo jeho syn Ješek novou tvrz poprvé připomínanou roku 1351. S přestávkami sloužila tvrz jako sídlo vrchnosti (páni z Cimburka, páni ze Švabenic) až do konce 17. století. Během těchto let byla tvrz jistě často přestavována a upravována ať již goticky, renesančně nebo barokně. Poslední barokní přestavbu provedl stavitel L. Glöckel po roce 1705 pro příležitostné letní pobyty opatů premonstrátského kláštera Hradisko a jejich suity. Další úpravy provedla rodina Přízů, která zámek vlastnila v letech 1825-1945.

V čtyřkřídlém zámku téměř čtvercového půdorysu se více či méně dochovaly zbytky všech stavebních fází. Gotická tvrz měla tvar lichoběžníku s palácem při jižní straně. Obvodová hradba dnes tvoří vnější zdi jižního a východního křídla, nádvorní zeď západního a pravděpodobně i severního křídla. Renesanční zdivo se dochovalo především v příčkách všech křídel, jejichž zbylé zdivo je převážně barokní. Čtverhranní nádvoří je obkopeno barokními arkádami, ty však mohly mít již renesančního předchůdce.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.