Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky.

Celková délka jeskynního systému je asi 1700 metrů, délka turistické trasy činí 390 metrů s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7 °C, vlhkost ovzduší 99 %. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).

Areál jeskyní s provozní budovou se nachází při silnici pod sedlem Na Pomezí, směrem k Vápenné. Do podzemí vstupují návštěvníci uměle proraženou štolou, která je přivádí do první přírodní prostory jeskynního systému. Ledový dóm je pojmenován podle několik metrů vysokého sintrového náteku na stěně, který se podobá zamrzlému vodopádu. Tvary stropu připomínají plastickou mapu hor. V nejnižší úrovni této strmě upadající prostory se nachází největší stalagnát nazývaný Maják. Malou oklikou pokračuje chodba do Dómu U Smuteční vrby. Také zde je podobenství v krápníkové výzdobě, jejíž dominanta, Smuteční vrba, „roste“ na okraji sintrového jezírka. V dómu je několik uměle osazených krápníků, přenesených sem při zpřístupňování jeskyně z míst, kde musely být odlomeny. Mají názvy Šikmá věž v Pise, Praděd a Turecký hřbitov. Puklina za Tureckým hřbitovem vede do nepřístupných jeskyní. Jmenují se Májové, protože byly objeveny v květnu 1953.

Od Smuteční vrby vede chodba s erozně modelovaným stropním korytem kolem překrásných sintrových hrází nazývaných Římské lázně a impozantní prozářené sintrové záclony do Bílého dómu. Jeho stěny zdobí sintrové náteky, ve stropních partiích visí sněhobílé stalaktity. Několik krápníkových útvarů je pojmenováno podle předmětů, které připomínají – např. Indická pagoda, Sloní ucho, Vosí hnízdo či Spící sova.

Další velkou prostorou je Královský dóm. Je vysoký 25 metrů a vznikl zřícením stropů dvou jeskynních pater, o čemž svědčí mohutné balvanité bloky. Horní patro je veřejnosti nepřístupné, je zimovištěm netopýrů a vrápenců. Z Královského dómu vychází Kanálová chodba, jejíž dno bývá při povodňových stavech zaplavováno. Také v ní je několik hezkých zákoutí, například Klenotnice nebo stalaktit nezvyklého tvaru, pojmenovaný Zkamenělé srdce.

Kolem puklinové propasti, nazývané Peklo, stoupá prohlídková trasa do Dómu U Kazatelny. Návštěvníky zde čeká především symbol jeskyní, Zkamenělý pes. Je to sintrový útvar, který se vytvořil na úlomku dřeva, splaveného v dávných dobách do podzemí. Také další sintrové a krápníkové útvary tady probouzí lidskou obrazotvornost. Třeba Baldachýn nad Kazatelnou, Eskymák v kajaku nebo útvar, který připomíná ženu s dítětem v náručí.

Posledním zastavením na zpřístupněné trase je Bahenní dóm. Tady se návštěvníci seznámí s historií objevu Jeskyní Na Pomezí, protože právě sem pronikli v roce 1949 jejich objevitelé. V nedaleké síni také objevili na stěně nápis staršího data „Kurt Höhle“. 

Podrobnější informace zájemci najdou na webu Jeskyně Na Pomezí.