Expozice vás provede jak historií, životním příběhem Gustava, jeho přátel a rodiny, tak současností - zápasnické spolky, Pivovar Litovel, socha v životní velikosti před sokolovnou a podobně. Jsou zde k vidění originály ocenění a posilovacích zařízení, s nimiž Gustav pravidelně cvičil. Některé z předmětů si můžete dokonce sami vyzkoušet a poměřit tak svoji sílu s Gustavem.

Z historie muzea
V roce 1705 stávala na místě dnešního muzea dřevěná budova na hlubokých kvádrových základech. Podoba budovy není známa. V roce 1747 zde stála již budova nová – zděná jednopatrová s téměř čtvercovým půdorysem. Později došlo k rozšíření kamenné stavby o dřevěnou přístavbu, protože se sloučila dvě tehdejší střelecká sdružení – ostrostřelci  a  střelci z ručnic. Z toho logicky vyplývá, že více střelců potřebovalo více prostoru pro střelbu a větší zázemí. Ostrostřelci stříleli na střeleckém valu u Olomoucké brány v parkáně a střelci z ručnic cvičili v Ziegrových sadech. Na paměť spojení obou spolků je vedle vchodu do výstavních sálů muzea pískovcová deska s pamětním nápisem.

Střelnice se postupně stala centrem společenského života v Litovli. V letech 1845 – 1874 zde Donát Ulrich provozoval hostinskou živnost, 1839 se zde hrálo první ochotnické divadlo – byla to hra s názvem Chudoba a šlechetnost. Víceúčelový sál sloužil pro pořádání plesů, karnevalů, večírků apod. Roku 1854 se Střelecká společnost stala prvním úředně schváleným spolkem v Litovli.

Střelba postupně přestávala být hlavní náplní spolkového života litovelských střelců. Prosazovala se hra v kuželky a další společenské zábavy. Roku 1899 poprvé zvítězila česká strana ve volbách a rozpoutala se diskuse o zrušení německého střeleckého spolku, který na rozdíl od českého spolku stále uchovával vzpomínky na minulé časy. Vše probíhalo na pozadí národnostních třenic. Roku 1900 vydalo české zastupitelstvo zákaz provozování střelby z důvodu hluku a bezpečnosti. Němečtí střelci se odvolali u brněnského zemského soudu, uspěli a mohli střílet až do roku 1911, kdy město opět vydalo zákaz. Odvolání u brněnského a následně u nejvyššího správního soudu ve Vídni už nebylo Němcům nic platné. Spor se však dále vlekl až do roku 1934, kdy německá ostrostřelecká společnost podala žádost o odstoupení budovy střelnice městu za 5 000,-- Kč. Město na návrh přistoupilo a budova se stala jeho majetkem.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.